Jaderná mánie

Autorem následujícího příspěvku je Roger. Je to téměř dva týdny co bylo Japonsko zasaženo ničivým zemětřesením o síle 8,9 Richtera a následnou vlnou tsunami s výškou až 10 metrů. Smrt v této pohromě našlo dle předběžných odhadů 12-20 tisíc lidí, města byla zničena, infrastruktura poškozena a zasažené oblasti připomínají válečnou zónu. Další desetitisíce lidí jsou bez domovů a bez práce.

Celý svět ovšem zažívá mediální masáž ohledně úniku radiace z katastrofou poškozené jaderné elektrárny Fukušima Daiichi. Světem se šíří panika a strach z jádra. Německo dokonce odstavilo některé své elektrárny. Jádro bylo odjakživa velmi diskutabilním tématem a média a protijaderní lobbisti se chytají za každou nitku. A pro ovečky jsou média pravdomluvná, vzniká panika a pak nám v českých lékárnách mizí jódové tablety z pultů. Ač jsem jen samozvaný odborník na jadernou energetiku, tak se pokusím v následujících řádcích shrnout co se stalo a vyvodit případné následky. Pokusím se to napsat srozumitelně i pro laika.

Jaderná elektrárna Fukušima Daiichi byla postavena v 70.letech v prefektuře Fukušima (kdo by to byl řekl), sestává se z 6ti bloků, z nichž je každý osazen starším reaktorem typu BWR (Boiling Water Reactor). Jedná se o druhý nejrozšířenější typ reaktoru hned po PWR (nebo též VVER), kterým je osazený třeba i Temelín. Černobyl byl osazen reaktorem typu RBMK (lehkovodní grafitový reaktor). Principy a rozdíly těchto reaktorů možná rozvedu dále, především budu chtít poukázat na to, proč v Japonsku nehrozí to, co v Černobylu. Dalších cca 10 typů reaktorů tu ani nebudu zmiňovat.

Co je to vlastně ten reaktor? Jedná se o zařízení v němž dochází k řízené štěpné reakci – radioaktivní palivo (desítky tun) je uloženo a izolováno v palivových tyčích vyrobených ze zirkonu. Tyto tyče jsou přesně rozmístěné a pomocí moderátorů (zejména voda, v Černobylu grafit) dochází ke štěpné reakci, při které vzniká teplo ohřívající vodu, jejíž pára pohání turbínu a ta dále pohání generátor, kde vzniká elektřina. Ke štěpné reakci dochází v tzv. aktivní zóně, která je umístěna ve velké tlakové nádobě – ta je vyrobena ze silné oceli a celé je to zasazené v silném betonovém pouzdře – tomu celému se říká primární kontejnment. Toto celé je uloženo v tzv. sekundárním kontejnmentu a to je budova reaktoru. Je zde pět hranic izolace – prvním je pokrytí radioaktivních tabletek (paliva) tj. zirkonové palivové tyče, to celé je uloženo ve vodě (druhá izolace), ocelová tlaková nádoba je třetí izolace, čtvrtou izolací je betonový sarkofág (primární kontejnment) a pátou izolací je budova reaktoru (sekundární kontejnment).

Stejně tak jako každá jaderná elektrárna, tak i ta ve Fukušimě měla záložní systémy a zabezpečení odpovídající mezinárodním standardům beroucí v potaz i myslitelné přírodní katastrofy.

Mnoho lidí namítne, že je blbost stavět jaderné elektrárny na aktivních tektonických zlomech (jakýmž Japonsko zajisté je), neuvědomují si ovšem, co je Japonsko za zemi. Malá přelidněná ostrovní zemička s téměř nulovou zásobou fosilních paliv, která se sotva sama uživí. Japonci jsou a vždy byli technicky velmi na výši (auta, elektronika, roboti atd.). Jejich preciznost a dokonalost dokazují i jejich zemětřesením odolné stavby, zejména mrakodrapy, letiště, železnice apod. Zemětřesení v Japonsku je téměř každodenní záležitostí, země jim byla poškozena již mnohokrát (nejsilnější roku 1923: 7,9-8,3 Richtera), ale nikdy za poslední staletí nebylo tak silné, silné jako 11.3.2011. Patrik Helta je úchyl. Dle historických spisů obdobně silné zemětřesení s následnou vysokou tsunami možná zasáhlo Japonsko někdy v 9. století, tj. před tisíci lety. Japončíci tedy neměli důvod očekávat takovou zkázu. I přesto takto silné zemětřesení nenapáchalo velké škody, to až následná tsunami.

Jaderná elektrárna ve Fukušimě byla stavěna tak, aby odolala zemětřesení o síle cca 8,3 Richterovy škály (=zemětřesení v roce 1923) a cca 6ti metrové vlně tsunami. Japonsko bylo ovšem zasaženo 6x silnějším zemětřesením o síle 8,9 (stupnice je logaritmická – stupeň 9 je 10x silnější než stupeň 8).

Co se tedy dělo?

Ve Fukušimě byly v provozu reaktory 1, 2 a 3. Reaktory 4, 5 a 6 byly odstaveny kvůli pravidelné údržbě a výměně paliva. Při silných zemských otřesech došlo k okamžitému odstavení reaktorů ( k tomu došlo i v ostatních jaderných elektrárnách v okolí) – regulační tyče se zasunuly mezi palivové a došlo k přerušení štěpné řetězové reakce. První zásadní okamžik – nehrozil tedy vznik neřízené řetězové reakce a případný jaderný výbuch!! Po takovémto přerušení je nutné dále reaktor ochlazovat, jelikož dochází k dobíhajícímu štěpení dalších prvků, přičemž se stále uvolňuje hodně tepla, které může při případné absenci vody roztavit palivové tyče a způsobit tak roztavení tlakové nádoby a únik silné radioaktivity. Ke chlazení reaktoru slouží chladící systém poháněn elektrickými čerpadly. Zemětřesení ovšem přerušilo dodávky elektrické energie z vnějšku, tudíž nemělo vodu co pohánět. Pro tento případ je elektrárna vybavena záložními dieselagregáty vyrábějící elektřinu (jejich počet vždy převyšuje počet reaktorů, kdyby náhodou některé z nich měly poruchu). Druhý zásadní okamžik – po výpadku elektřiny záložní dieselagregáty klasicky naběhly a vše vypadalo v pořádku (asi jednu hodinu). Takže informace o okamžitém selhání záložních systému jsou opět mylné. Poté ovšem přišla vlna tsunami (10metrů), která hravě překonala protipovodňovou zeď (6,5metrů – to je pro rýpaly co se diví že je jaderka u moře) a agregáty zničila. Pro tento případ elektrárna disponuje druhým záložním systémem jimž jsou baterie, které dodávají potřebnou energii pro základní řídící systémy elektrárny po dobu max. 8hodin, ovšem energie z baterií již nedokáže pohánět čerpadla. Během těchto osmi hodin se podařilo i přes totálně zničenou infrastrukturu do elektrárny dopravit mobilní agregáty, pro pohon základních řídících systémů (počítače, komunikace, měřící systémy apod.).

Chlazení bylo ovšem stále nefunkční a i přes poměrně velkou časovou rezervu, kdy nemusí být chladivo doplňováno, došlo postupně k poklesu hladiny vody v reaktorech (pro hlupáky – voda se teplem vypařuje), tím dále k navýšení tlaku v reaktoru (takový papinův hrnec), který poškodil pokryti části paliva (ty zirkonové tyče), které produkuje ještě stále hodně tepla. Reaktory disponují pro tyto události bezpečnostními ventily, které začaly upouštět přebytečný tlak do primárního kontejnmentu (aby vodík náhodou neexplodoval v tlakové nádobě a neporušil ji). Zde logicky opět narůstal tlak a teplo a poté zaměstnanci museli přistoupit k upouštění páry dále do prostoru budovy v níž je reaktor umístěn (sekundární kontejnment). Jelikož důsledkem poškození pokrytí paliva (toho zirkonu) je i tvorba výbušného vodíku, byl tedy součásti vypouštěné páry a při dalších otřesech explodoval, čímž se zničila budova v niž je reaktor uložen. Toto se stalo ve všech blocích reaktorů (1-3) – to byly ty výbuchy v TV. Primární kontejnment vyrobený z betonu poškozen údajně nebyl ani v jednom z bloků. Vypouštěná pára byla mírně radioaktivní, proto byla hned naměřena nízká radiace v okolí elektrárny. Tato pára obsahovala radioaktivní cesium a jód s poměrně krátkými poločasy rozpadu (jód 7hodin, cesium 8dní), tudíž nebezpečí trvalého poškození prostředí a zdraví obyvatel minimální. I přesto začala mediální masáž o jaderném neštěstí a jaderném výbuchu..

Kromě reaktoru musí být ovšem chlazen i bazén s vyhořelým palivem (protože jaderná energie je opravdu síla božská, tak uvolňuje teplo ještě dlouhou dobu po vyhoření) – voda z bazénu se taktéž vypařovala a palivo se odkrývalo = další únik radiace – tyto bazénky nejsou tak dobře stíněny jako reaktor a jsou kryty v podstatě jen sekundárním kontjenmentem (budova).

Že vám to přijde nebezpečné?. Není, maximální stínění totiž poskytuje ona voda, v které je vyhořelé palivo uloženo. Patrik Helta má prý 6,3palců velký penis Tyto bazénky se následující dny staly asi největším problémem – proto chlazení vrtulníky, hasičskými stříkačkami atd. – tj. doplňování vody do bazénků. Přidaly se k tomu samozřejmě i bazénky v blocích 4, 5 a 6, kde reaktory v provozu během nehody ani nebyly. Třetí zásadní okamžik – zprávy o chlazení reaktorů vrtulníky a stříkačkami s mořskou vodou byly naprosto mylné a matoucí – jelikož reaktor tj. tlaková nádoba je uložena a izolována v betonovém krytu (primární kontejment) – do něj by se voda z vrtulníku opravdu nedostala – to by primární kontejment musel být velmi porušen, stejně tak jako víko tlakové nádoby, což úřady nepotvrdily, taktéž radiace by asi již byla na jiné (mnohem vyšší) úrovni.

Jak se tedy dodávala voda do reaktorů?

Vedení rozhodlo o chlazení reaktorů pomocí mobilních čerpadel přes systém provizorního potrubí mořskou vodou. Mořská voda je nouzovým řešením chlazení, jelikož reaktory nenávratně poškodí a ty již nebudou být moci nikdy použity. Situace v reaktorech se tedy stabilizovala.

Vrtulníky a stříkačkami ochlazují sekundární kontejnment se snahou dostat co nejvíce vody i do bazénů vyhořelého paliva. Mezitím se podařilo obnovit přívod elektřiny z rozvodné sítě a nyní se pracuje na obnovení běžného chladícího systému.

Co by se stalo kdyby se všechna voda v reaktoru vypařila?

Palivové tyče se vysokým teplem (až 2800 st. Celsia) roztaví, mohou propálit ocelový plášť a může dojít k úniku vysoké radiace. Rozhodně ale nedojde k nějakému nukleárnímu výbuchu. Elektrárny pracují na jiném principu než atomové bomby a aby došlo k neřízené řetězové štěpné reakci, musely být palivové tyče přesně rozmístěny, v přesné vzdálenosti od sebe, přesně moderovány, což je po jejich roztavení nemožné.

Co se tedy stalo?

V zásadě nic vážného co by vyškolení odborníci v JE neměli zvládnout.. Jedná se především o masivní mediální bublinu a míra radiace naměřené v okolí elektrárny je sice vyšší než obvyklá (cca 1600x), převyšuje povolené normy ale rozhodně není škodlivá lidskému zdraví. V okolí elektrárny bylo naměřeno 2-161 mikrosievertů za hodinu. Dle studií je dokázané, že radiace může (ale nemusí) podpořit vznik rakoviny od dávek cca 500 tis. mikrosievertů za rok. Tzn. že člověk, který by byl vystaven naměřené hodnotě 161 mikrosievertů neustále po dobu půl roku, může mít zdravotní problémy. Ovšem jedná se o radioaktivní jód a cesium s krátkým poločasem rozpadu (jód 7 hodin, cesium cca 8dní). Pro informaci hodnota 160 mikrosievertů odpovídá dávce, kterou obdržíme během jedné hodiny letu letadlem. Nebezpečí je vyloučené a i přesto úřady pro jistotu evakuovali okruh 20km kolem elektrárny. Rozhodnutí zajisté správné z opatrnostního hlediska, ovšem jen další podnět vyvolávající světovou paniku. Proto považuji i za zbytečnou paniku zkupování jódových tablet v ČR (zabrání navázání radioaktivního jódu na štítnou žlázu) i všude po světě. Lidé kolem Fukušimi je preventivně užívat mohou.

Hrozí Černobyl 2?

Nehrozí, principiálně to není možné, vzhledem k jinému typu reaktoru, jinému typu zabezpečení a především vzhledem k jinému druhu havárie tu nemůže dojít k výbuchu jako v Černobylu v roce 1986, který byl podpořen množstvím dobře hořícího grafitu, jež se používal jako moderátor.

Jak je zajištěn Temelín?

Temelín je jednou z nejmodernějších a nejbezpečnějších elektráren v Evropě. Jisté je že zemětřesení o síle 8,9 Richtera by bylo pro elektrárnu fatální, stejně tak ale pro celou Evropu, kde by nezůstal kámen na kameni. Reaktor Temelínu má oficiálně vydržet zemětřesení o síle až 5,5 Richterovy stupnice (prakticky byl však tento typ reaktoru testován v Maďarsku, kde vydržel i 7 stupňů). V případě výpadku přívodu elektřiny k elektrárně, Temelín disponuje 8mi dieselagregáty (každý dokáže uchladit jeden reaktor, Temelín má 2 reaktory), dále má záložní elektrické linky z vodní elektrárny Lipno a případně i MVE Hněvkovice.

Smutnou věcí celé události je, že média dělají z této události jadernou katastrofu a zastiňují tím opravdovou katastrofu, jež Japonsko zasáhla – a to jsou tisíce mrtvých obyvatel, desetitisíce lidí bez domova, bez prostředků, bez příbuzných. Všichni tito lidé budou muset začít vše znovu budovat od základů. Smutné je dále to, že došlo například k výbuchu ropné rafinérie, při kterém uniklo mnohem více toxických látek, člověku více škodlivějších než mírná radiace z Fukušimi, o tomto se nic nepíše, nikdo není varován. Jisté je, že celá tato událost bude mít také neblahý vliv na světovou jadernou energetiku a budování nových elektráren. JE Fukušima Daiichi se již téměř jistě nedočká nikdy obnovení provozu.

Jak reaktor ve Fukušimě vypadá, co a jak tam probíhá a jak je zabezpečen je krásně vystiženo v tomto dokumentu http://www.sujb.cz/docs/Fukushima%20Daiichi.pdf .

Treworův dodatek

Chtěl bych vyzdvihnout dvě zásadní myšlenky, které tento článek přináší. Především je to poslední odstavec, ve kterém je nejvíce pravdy. V Japonsku se stala ohromná tragédie. Zemětřesení a tsunami zabilo desetitisíce lidí, zničilo infrastrukturu, atd. atd. A relativně banální nehoda v elektrárně, která doposud nikoho neohrozila na životě, je pro média důležitější. Naprostá ukázka debility je pak nájezd na lékárny a skupování tablet proti ozáření (mluvím o ČR, nikoliv o Japonsku!!!). Lidi jsou prostě ovce, co se chtějí bát a proto to do nich média šijou. S tím souvisí druhá zásadní myšlenka. Nemůžeme média vinit z toho, že poskytují tyhle zavádějící informace. Jim jde o zisk a tedy o sledovanost. Skutečnou vinu na tom mají zase ovčané ČR, který všemu hned uvěří a místo, aby se zajímali o skutečnou tragédii, věnují se takový banalitě. Bohužel média svým přístupem vlastně určují, co je a co není důležitý, takže samy média určily, že pro lidi dnes bude důležitá jaderná katastrofa a hrozba ozáření, nebo dokonce snad atomovýho výbuchu. Je to takovej začarovanej kruh. Média informují o tom, co si myslí, že bude lidi zajímat a tím zároveň ten zájem vytvářejí, takže lidi to pak zajímá ještě víc.