Z programátorských jesliček na základku

Už dlouho jsem toužil zjistit, jak se vlastně vytářejí klasický windousácký aplikace s těmi jejich formuláři, tlačítky, tabulkami a dalšími serepetičkami. Programování mě odjakživa bavilo a vytvořit program, který by běžel jinak, než přes HTML, pro mě vždy bylo nejvyšším programátorským cílem. Kdysi jsem se dokonce setkal s něčím, čemu se říkalo Visual Basic a ten dokonce vypadal, jako že se v něm něco takovýho dá naprogramovat. Ale tehdy jsem to moc nechápal a zanevřel jsem na něj. Několik let jsem tápal v HTML, následně v PHP a MySQL a konečně nyní, opouštím programátorské jesličky, přeskakuji školku a nastupuji ná základní školu zvanou C# a .NET. A musím říct, je to pěkně divoká jízda.

Asi tři roky jsem se sporadicky věnoval programování v PHP a časem se mi ho podařilo zvládnout na jakž takž přijatelnou úroveň. Dokonce jsem u jednoho většího projektu (nevim jak pro ostatní, pro mě teda větší byl) začal zkoušet jakési objektově orientované programování, které mi poměrně dramaticky pomohlo zpřehlednit můj, jinak dost zprasený kód. V MySQL jsem shledal, že jsem postoupil na vyšší level ve chvíli, kdy jsem začal používat transakce a opět jsem o level sestoupil, když jsem po přeinstalaci Windows zjistil, že transakční tabulky použivají jiné soubory než netransakční MyISAM a přišel jsem tak o celou databázi. Nicméně u nás v práci se neustále množily potřeby na nějaký informační systém, který by uměl sledovat vnitřní procesy ve firmě. A samozřejmě úkol něco takového vytvořit padl na mě. Celý systém do teď běží na PHP, Ajax a MySQL a celé je to optimalizované samozřejmě jen pro Internet Explorer. Jak se ale potřeby rozšiřovaly, stále víc mě sralo, že každá maličkost v PHP mi trvá neúměrně dlouho. On totiž, po prvotní zdlouhavé přípravě a programování první verze informačního systému, někdo přišel a řekl „potřebuju tam přidat jenom takovou maličkost, to by neměl být problém, ne?“ Bohužel to problém byl. A požadavky na rozšíření se množily. Přidej tohle, přidej tamto, a nikoho nenapadne, že přidat něco znamená naprogramovat v PHP třídu, která bude vše ovládat, PHP soubor, který bude řídit tu třídu, šablonu HTML, která bude všechno zobrazovat, javascript, který se bude starat o Ajax, PHP kód, který bude řídit výsledky Ajaxu. A jedna malá prkotina zabrala celý den práce.

Proto jsem před nedávnem začal koketovat s Visual Basicem a C#, samozřejmě s použitím .NET frameworku (říkám „samozřejmě“, ale samozřejmé je to samozřejmě jen programátorům). A musím říct, že se cítím, jako bych celý život žil na malém dvorečku a teď se přede mnou otevřel celý svět. Jakkoliv funkčně bohaté se mi PHP zdálo, není to nic proti robustnosti C# a .NET. Po pár týdnech programování ve VB.NET, pěti stovkám utracených korun za knížku od Computerpressu a opětovném ujištění se, že Computerpress vydává knížky totálně na piču, jsem VB.NET opustil a přešel na C#, který mi více vyhovoval svojí syntax, která se více podobá PHP.

Produktivita, kterou C# společně s Visual Studiem přináší, je naprosto úžasná. A to vše navíc úplně zadarmo! Na druhou stranu, zatímco v PHP vám k většině funkcí stačí umět používat if, foreach a pár základních funkcí, v C# je potřeba se naučit miliardu věcí jen proto, aby se vůbec mohlo začít pracovat. Naštěstí má C# mnohem kvalitnější zdroje informací než PHP. Další překážka, alespoň pro mě, byla, že C# je čistě objektově orientovaný jazyk, tudíž jsem konečně musel vynaložit snahu, abych pochopil pojmy jako je dědičnost, polymorfizmus, metody a další bláboly. Zatímco ve VB.NET jsem začínal a programoval metodou obšlehnout kód z internetu a změnit názvy proměnných a v podstatě jsem ani nechápal, jaký rozdíl je mezi Visual Basic a .NET, tak v C# mi pomalu začíná všechno dávat smysl a dokonce už dokážu udělat funkční formulář propojený s databází a to tak, že opravdu chápu kód, který jsem napsal. Ano správně, jsem na sebe opravdu hrdý, děkuji.

Malá rada na závěr pro začínající programátory webových stránek. Vyzkoušejte PHP, seznamte se, jak takový programování stránek vlastně funguje a až budete cítit, že opravdu rozumíte kódu, který píšete, vyserte se na PHP a přejděte na ASP.NET. Získáte mnohem vyšší produktivitu, přehlednější kód, kvalitnější dokumentaci a asi tisíc dalších výhod.