V pravdě se zpožděním jsem se rozhodl, že krátce shrnu nejdůležitější události z letošního Festivalu fantazie, který se konal od 1. července do 11. července. Vzhledem k tomu, že je to již měsíc, co con proběhnul, vypadly mi z hlavy skoro všechny vzpomínky, ale samozřejmě mi zůstaly alespoň ty nejdůležitější, kteréžto mám v plánu zde sepsat, aby i budoucí generace věděly, jak to v tom roce 2010 vlastně tehdá bylo. Jelikož jsem si všiml, že je nějakým zvykem rozdělovat reporty na dny, budu se opičit a udělám to samý. A abych vás donutil si to přečíst úplně celý, tak pozor pozor, na úplném konci je jako překvapení vysvětleno použití toho nesmyslného obrázku, který je zde vlevo. (číst dále…)

Skopčáci v Retru zabodovali. Asi tak by se dala shrnout trace párty, která proběhla před pár dny v Retru. Kyau & Albert a další bezejmenní DJové nám připravili jednu z nejlepších párty, na který jsem kdy byl. Takovou smršť mých oblíbených songů a uplifting trancu (můj oblíbený) jsem naposledy slyšel na Arminovi. Celá akce byla o to lepší, že nás šlo více než obvyklé duo já + Filip, a k tomu všemu jsme měli VIP lístky, takže jsme prostě byli kingové. (číst dále…)

Začínám mít trochu pocit, že se tady z toho stává blog jenom o trancových parties. Byl jsem nucen na to dokonce založit i samostatnou rubriku. Ale to je vedlejší, důležitý teď je, že jsme se zúčastnil další skvělý párty, tentokrát opět v SaSaZu, opět na Decadance a naštěstí tentokrát už né tak opitý, abych zapomněl, co se tam vlastně hrálo. Na minulým Decadance byli hlavní hvězdou večera Aly & Fila, ovšem bez Fili. Vzhledem k mé opilosti jsem tu párty tady na blogu poměrně sjel a odsoudil a teprve později na youtube jsem zjistil, že Aly hrál vlastně dobře. Tentokrát byl hvězdou večera Dash Berlin a ten nehrál jen dobře, hrál přímo skvěle! (číst dále…)

Největší mega párty všech dob je za námi a v duchu předchozích příspěvků jsem povinnen něco o ní napsat. Ano. Úspěšně jsem se zúčastnil největší halové párty ve stylu trance v Evropě – Trance Energy v Nizozemí (jak jsem byl poučen, Holandsko je nesprávný výraz, asi jako kdyby Angličan říkal, že na dovolenou jede na Moravu). Bylo to opravdu monstrózní, ale nic jiného se ani nedalo čekat. I když jsem během párty pár věcí nevychytal, celkově musím s úlevou říci, že se nic neposralo a dopadlo to skvěle. Organizátorům se letos navíc asi doneslo i to, že budu mít 3.4. narozeniny, tak uspořádali Trance Energy přesně v ten den. (číst dále…)

Poněkud nečekaně jsme se s kamarádem v sobotu vydali do Plzně, protože jsme po dvou týdnech bez trancu začínali mít absťák. A jelikož se naskytla příležitost levně si užít celou noc speciálně zaměřenou na trance, navíc s DJjem, kterýho jsme posledních několik dní drbali na ICQ, byly to dvě mouchy zabitý jednou pařbou. Sice jsme do posledních chvil pochybovali o našem hektickém plánu, jet tak daleko mimo civilizaci, nakonec však naše touha zvítězila a po jednom drinku v Jet Setu (kámoš teda po jednom nealko pivu, který neochotně vypil) jsme už seděli v autě směr Plzeň. Naštěstí to stálo za to a nelitujeme tak jedinýho projetýho litru benzínu. (číst dále…)

Mám za sebou první letošní akci ve stylu trance a moje pocity z ní jsou opět jak pozitivní, tak negativní. Já vím, že DJové se snaží hrát pro publikum, proto opět zaznělo míň upliftingu, než bych čekal. Místo mýho oblíbenýho tuc tuc tuc, zase víc jak půlku večera hrálo jenom dum dum dum. Češi holt upliftingu moc neholdují a mají to radši natvrdo. Nicméně pár světlých okamažiků ten večer přinesl. Tak špatný jako Transmission to nebylo, to ani zdaleka ne, hrálo se mnohem míň tvrdě, ale k Arminovi to mělo hóódně daleko. Dvojice Aly & Fila byla bez Alyho, kterej má údajně něco s uchem, takže nedoletěl, Balogová měla blbě nastavenej mikrofon, takže jí to chrčelo a účtenka za parkování mě málem způsobila šok. (číst dále…)

V září minulého roku jsem na víkend navštívil Německo a zkušenost na tamních silnicích mi poskytla důležitou informaci o chování řidičů. Všichni tam jezdí slušně! WTF? Jeden má meďoura, druhej bávo a oba jedou padesát a navíc před semaforem začnou brzdit, místo aby šlápli na plyn. A proč se mi nelepí na prdel? A proč mě nepředjíždějí, když jedu pomalu? Mám tři možný vysvětlení, proč se tam jezdí jinak. Buď se bojí o svoje drahý auta, nebo maj tak vysoký pokuty, že je nechtěj platit, nebo je tam prostě jiná psychika řidičů. V tomto příspěvku bych tedy rád rozebral především tu psychiku. (číst dále…)

Originální nadpis, že? Ach jak jsem zklamal mé čtyři čtenáře! Tři měsíce si stále přes den opakuji, že dnes večer už konečně něco napíšu a každý večer si opakuji, že to nechám až na zítra. Původní plány zahrnovaly jeden příspěvek denně, z čehož se nakonec realizoval jen jeden příspěvek za 14 dní. Těmto dnům je však konec. Nové plány zahrnují (místo jednoho příspěvku za dva týdny) až dva příspěvky za měsíc! A začneme hned zítra!

Koprcon je pro mě vždy posledním conem, na který v aktuálním roce jedu. Ale kurňa proč? Je to daleko, je to krátký, je to ve škole, je tam málo lidí, tak proč tam vlastně jezdím? Odpověď neznám. Každopádně příští rok jedu zase. Těžko psát postřehy z conu, který je tak krátký a nestačí se tam toho moc udát. Moje postřehy se teda omezí pouze na proběhlou diskotéku, za kterou se musím opět velmi pochválit, tentokrát proto, protože jsem poprvé vybíral songy tak, aby se dali mixovat do sebe a to za použití chytré funkce automatické synchronizace, kterou jsem v mnou používaném prográmku objevil. Z důvodu krátkosti toho článku jsem se rozhodl zveřejnit playlist, který každý již tak netrpělivě očekává. (číst dále…)

Transmission je za námi a nastal čas zhodnotit tři největší halový akce, na kterých jsem letos byl (a taky jediný, který jsem v životě navštívil ). To jest Tiesto v O2 aréně, PURE XL s Arminem a Transmission s několika DJs. Výsledkem budiž to, že Tiesto zklamal po všech stránkách, Transmission bylo skvělý, ale na můj vkus byla hudba příliš tvrdá a Armin… to byl prostě Armin.

Tiësto at O2 arena

• nebylo narváno, což potěší
• hodně toalet, takže žádný fronty
• dobrý ceny na barech a rychlá obsluha
• světelný efekty na hovno
• žádný lasery
• hudba postrádala trance
• atmosféra postrádala nadšení

 
Byla to první akce, takže přeci jen můžu říct, že mě potěšila a na ten neskutečný pohled, kdy jsme koukali na 10 000 tancujících lidí, na to nikdy nezapomenu.

Transmission

• zapomněl jsem vstupenku, takže jsem se taxikem vracel domů a zpět, celkem za 1200,- takže nasranost největší
• kámošovi prasknul lightstick a postříkal jím okolo stojící dav, to bylo poměrně srandovní
• uplifting trance hrál jen Gareth Emery, jehož set mi ze 70% unikl, takže další nasranost
• na můj vkus příliš mnoho techtrance, moc tvrdá hudba
• neuvěřitelný efekty, asi miliarda laserů, to se mi opravdu moc líbilo

 
Bezvadná akce, která by se ještě víc povedla, nebýt toho zapomenutýho lístku a pozdější absence trancu.

PURE XL Armin Van Buuren

Občas někdo ze srandy prohlásí, že něco je lepší než sex, ale v podstatě to ani nemyslí vážně. Když jsem kdysi absolvoval tandemový seskok s padákem z pěti kilometrů, tak těch 30 sekund volnýho pádu bych mohl nazvat „lepší než sex“, ale je to JEN 30 sekund, to je příliš krátká doba na to, aby si to člověk pořádně užil (i když možná jak u koho ). Hrdě ale můžu prohlásit, že v životě jsem zažil jednu jedinou věc lepší než sex a to byl Armin v Incheba aréně. To byl opravdu čtyřhodinový orgasmus a bez nadsázky můžu přísahat, že bych vyměnil celý rok bez sexu za to, abych mohl znovu zažít ty čtyři hodiny neskutečnýho trancu a neskutečný atmosféry.

Od Armina můžu dělit halový párty na tři typy. Špatný párty, dobrý párty a Armin.